Historie 44th ALA česky

             44th Alabama Volunteer Infantry Regiment

                               (Stručně historie pluku česky)
 
- V půběhu války sloužilo v 44. Alabamského pluku celkem 1094 mužů. Ztráty činili 150 mužů padlých v boji, 200 můžu padlých ve službě na různé nemoci. Dalších 142 mužů bylo propuštěno z armády nebo převeleno k jiným útvarům.

- 1862 16. květen – Tento den vznikl ve městě Selma 44. Alabamský pluk. Prvním velícím důstojníkem se stal plukovník James Kant, jako jeho zástupce byl zvolen podplukovník Charles A. Derby. 1. Červen – 44. pluk se přemístil do Richmondu, zde byl vybaven uniformami typu RDII (Richmond Depod II) a puškami Enfield 1853. Červenec – 44. pluk se stal součástí Wrightovy brigády (brigádní generál Ambrose Wright) podléhající Hugerově divizi (generálmajor Benjamin Huger). 12. července byl generálmajor Huger odvolán a nahradil jej generálmajor Richard Heron Anderson. Bohužel na několik týdnů byl pluk nepoužitelný kvůli onemocnění větší části mužstva, takto trávil pluk internován v táboře zbytek července a většinu srpna.

- 30. srpen – Bojový křest prodělal pluk v druhé bitvě u Manassesu. Podplukovník Charles A. Derby vedl do boje celkem 130 mužů, plukovník James Kant se boje nezúčastnil kvůli srdečním potížím. Během boje přišel pluk o 3 muže a kapitány Thomase C. Daniela a Williama T. Kinga. Podplukovník Derby a 22 mužů vyšlo z prvního střetu se zraněním. 1. září – Plukovník Kant rezignuje kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům se srdcem. Charles A. Derby byl povýšen na plukovníka a převzal velení. Jeho zástupcem se stal major William F. Perry (povýšen z poručíka). - 12. - 15. září – Vítězný boj o Harpers Ferry.  17. září – Sharpsburg (Antietam).
Prozatím nejtěžší nasazení 44. pluku, ze 113 mužů bojujících na úseku „Sunken road“ (stará úvozová cesta, kde se zakopal generálmajor Daniel Harvey Hill společně s 2600 muži) padl plukovník Derby, kapitán D. L. Bozeman, kapitán John W. Purifoy a dalších 11 mužů, 65 mužů bylo zraněno. Na „Sunken road“ trval boj nepřetržitě od 09:30 do 13:00. Proti obráncům postupovalo 5500 mužů pod velením generálmajora Johna M. Frenche. Ztráty na obou stranách činili dohromady kolem 5500 mužů, tento fakt potvrzuje, že byl úsek „Sunken road“ místem nejtěžších bojů celé bitvy. Po prožitých hrůzách, se začalo Sunkenské cestě přezdívat „Bloody lane.“  K dovršení tragédie přispěla ztráta plukovního praporu, ten se stal kořistí 61. pluku z New Yorku.  Po Sharpsburgu byl major William Flank Perry povýšen na plukovníka a stal se velitelem 44. pluku. Jeho zástupcem se stal podplukovník John Archibald Jones (povýšen z kapitána na majora a následně na podplukovníka). 26. listopad- 44. pluk je převelen k Lawově brigádě (brigádní generál Evander McIver Law) v Hoodově divizi (generálmajor John Bell Hood). Celý tento celek spadal pod Longstreetův I. armádní sbor. 13. prosinec – Fredericksburg, pluk ztratil pouze jediného muže. Po této vítězné bitvě se pluk přesunul do zimního tábora u řeky Rappahannock. Zimu zde přečkala celá Lawova alabamská brigáda.

- 19. leden, 1863 – Po zimování u řeky Rappahannock byla brigáda opět začleněna do Hoodovy divize v I. sboru generálporučíka Jamese Longstreeta. 11. duben – 4. květen – Suffolk ve Virginii- 18. dubna na úseku „Hill's point“ padly do zajetí roty A a B. 18. červen – Kapitán George W. Cary z roty E byl povýšen na majora.  
1. - 3. červenec 1863 – bitva u Gettysburgu - Plukovník Perry vedl do boje 363 mužů. Prohraná bitva znamenala ztrátu 22 mužů a kapitánů Johna M. Teaguea a Williama T. Dunklina, 64 mužů bylo zraněno. Během bojů na úseku „Devil's den“ se podařilo 44. pluku zajmout 2 děla patřící 4. New Yorské baterii.
- Září 1863 – Pluk byl přeložen společně s Longstreetovým sborem na západní bojiště. 20. září – bitva u Chickamaugua - během této bitvy došlo ke zranění kapitánů Williama N. Greena a Josepha T. Johnstona. Plukovník W. F. Perry byl vyznamenán za statečnost. 28. října – Lookout Valley - menší počet ztrát na mužstvu. Listopad – Obléhání Knoxvillu znamenalo pouze dílčí ztráty na mužstvu.

- 17. leden 1864 – Dandrige, vítězství s sebou přineslo několik padlých mužů.  Duben - Pluk byl společně s Longstreetovým sborem přeložen zpět na východní bojiště

- 5. - 6. květen 1864 – Během bitvy v divočině (battle of Wildreness) padlo 27 mužů, 112 jich bylo zraněno. Mezi zraněnými byl i kapitán John D. Adrian. 7. - 12. květen – V průběhu bitvy u Spotsilvania Court House padl kapitán D. A. Bozeman a kapitán John H. Neilson. Během dalších dní utrpěl pluk menší ztráty v bitvách u Hanover Junction, 2nd
 Cold Harbor a Bermuda Hundred. 13. červen – 31. červenec – Petersburg, jeho obrana znamenala pro pluk 15 zraněných včetně podplukovníka Georga Waltona Careye, dále byl zraněn a zajat pobočník T. A. Nicoll. Během obléhání Peteresburgu převzal plukovník W. F. Perry velení brigády. 1. srpen – 31. prosinec – V průběhu těchto měsíců měl pluk 29 zraněných a 12 padlých, včetně kapitána Johna D. Adriana. Ten padl 29. září během bitvy u Chaffin‘s Farm. 30. listopadu byl pluk pod velením podplukovníka Johna A. Jonese umístěn na severní straně řeky James.

- 21. leden 1865 – Plukovník William Flank Perry byl povýšen na brigádního generála. 9. duben 1865– kapitulace, Appomatox Court House – pluk složil zbraně pod velením plukovníka Johna A. Jonese, početní stav byl 17 důstojníků a 192 mužů.

Ge. Por. James "Old Pete" Longstreet             Gen. Maj. Benjamin Huger

      

  Gen. Por. Richard Heron Anderson