Velká sněhová bitva, aneb když se znuděné pluky vojáků Konfederace rozhodly svést pořádnou koulovačku. K ní došlo 29. ledna 1863 poblíž Fredericksburgu a zapojilo se až 9 000 pěšáků i důstojníků. Mnozí z horkokrevných vojáků z Texasu a Georgie nikdy předtím sníh neviděli.
Byť se může zdát, že boj probíhal pouze neuspořádaně, opak byl pravdou a střet připomínal tehdejší manévrovou válku. Často se rovněž srážely pochodové kolony s dobře opevněným nepřítelem, který měl nespornou výhodu v možnosti nachystat si spoustu munice. V bitvách se brali zajatci, každý zasažení voják musel odejít do zajetí a z něj se následně vykoupit. Byť nedošlo k jedinému výstřelu, mnoho mužů skončilo s rozbitými nosy nebo zlámanými kostmi, jelikož se krom sněhu často používaly pěsti, klacky i kameny. Přesto se sněhové bitvy následně staly součástí zimních táborů a skvěle sloužily ku zlepšení morálky mužstva.
Úsměvnou dohru měla sněhová bitva pro generála Jamese Longstreeta (1821-1904). V nedalekém Frederickburgu se tehdy ubytovala jeho manželka a tak za ní často dojížděl. To se pochopitelně nelíbilo mnohým vojákům, kteří měli své ženy daleko, tedy si na generála počíhali a zasypali jej salvou sněhových koulí. Nejdříve to s úsměvem ignoroval, ale brzy jej to začalo štvát. Ke "koulovým banditům" tedy jednoduše pronesl, že zda jej trefí jediná sněhová koule, celá jednotka nedostane opušťák.
převzato z FB Kabinet kuriozit